Moře

27. april 2010 at 19:57 | The |  Povídky staršího data
Bude to spíš uvažování o moři. Filozofie a moje myšlenky, honící se hlavou tak divoce, že některé nestíhám registrovat. Můj výplod, moje hlava ztracená při pomyšlení na moře..
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Podívala jsem se na modrou vodní plochu, která se třpytila přede mnou. Vlny neškodně narážely o hladké a ostré skály pyšnící se svou výškou a já jsem tuhle scenérii pozorovala se skelnýma očima.
Myšlenky narážely do mého unaveného mozku stejně tvrdě jako mořské vlny o skály.
Proč si vlastně lidé přirovnávají moře k nekonečnu?
Podívala jsem se dolů, dolů na temnou vodu. Zamrkala jsem a pohlédla na obzor. Kam jsem dohlédla, tam plocha vzdouvající podle větru pokračovala.
Uměla jsem si celkem dobře představit, že nekonečnost moře je skutečná. A když jsem to uměla já, proč by to neuměli lidé před mnoha lety?
Když to dole zadunělo, trhla jsem sebou tak prudce, že jsem byla udivená, kolik síly se ve mně skrývá. Opatrně jsem nakoukla za výčnělek skály, na kterém jsem ještě včera klidně seděla, netušíce pohromy.
Jenom se utrhl kus skály a kámen si vzalo moře. Vzalo moře..to zní tak romanticky, jako by příběh mořské hlubiny psal básník..
Moře, to o čem sní ti nejromantičtější z nás, moře, vládnoucí životu a smrti, moře, temné a hluboké skrývající mnohá svá tajemství..
A báseň, nesmrtelná poéma, žijící dál po smrti básníka. Báseň vyprávějící o pokladu světa. O moři, nepředvídatelné mořské pustině. O tom, že moře se směje i pláče, zlobí se i raduje.
O moři, největší lásce mojí života.
Vzdychla jsem a do tváře mi foukl hravý větřík, který si začal zamotávat mé vlasy. Nepřítomně jsem se usmála s očima stále upřenýma na moře. Na tu fascinující vodu.
Udělala jsem krok dopředu, právě na ten nestabilní výčnělek.
Ztratila jsem v kráse toho skvostu, který se vlnil přímo pode mnou.
Hlubina mě měla ve své moci.
Ale já byla ráda. Nádherné moře!
Vezme si mě moře? Stejně jako ten spadlý kus kamene? Přijme mě?
Ale v okamžiku, když jsem napružila nohy ke skouku do vody plné odlesků hvězd se mi zase vrátila rozhodnost. Nemůžu přece jen tak skočit!
Odstoupila jsem od lákavé propasti a zavrtěla hlavou.
Někdy jsem byla tak strašně pitomá.
Otočila jsem se a ačkoliv mě to stálo spousty přemáhání jsem odešla. Když jsem uléhala do své postele, hlavou se mi rozezněly poslední věty před definitivním usnutím.

Well you built up a world of magic
Because your real life is tragic..
 

4 people judged this article.

Poll

Myslíte, že by blog potřeboval nějaké veselé povídky?

Ano! 31.9% (75)
Nevím.. 31.5% (74)
Ne, takhle je to fajn. 36.6% (86)

Comments

1 startlis startlis | Web | 27. april 2010 at 20:07 | React

http://acko-zetko.blog.cz/1004/finale-sons#pridat-komentar      ; (Tady pro mě pls hlasni jsem tam jako startlis,děkuju a mas hezu blog,ppa)

2 Markéta Markéta | 27. april 2010 at 20:08 | React

Moc hezký! Konečně něco trochu veselejšího! ;-)  :-)

3 Kačka Kačka | 27. april 2010 at 20:11 | React

Ale jo, celkem fajn :-)

4 Zuzu Zuzu | 27. april 2010 at 21:39 | React

Hezký, a dobrý konec, to se u tebe jen tak nevidí =D Paramore-Brick by boring brick..to poznám všude.. =D :-D

5 The The | 27. april 2010 at 21:56 | React

[4]: No ale. Musíš uznat, že ten text je dokonalej. Takovej..přesně takový, jaké mám teď pocity. Romanticko-melancholický..

6 zelvatko zelvatko | Web | 27. april 2010 at 22:22 | React

Moc hezký... :) Ráda bych napsala víc, protože se mi to opravdu líbí, ale jsem tak strhaná, že sotva myslim :)

7 Kika Kika | Web | 1. may 2010 at 10:27 | React

Pěkný... A ten konec... Se u tebe nevidí ;). Pěkně napsaný... Ale teď bych se tě chtěla zeptat na Romanci a Teroroistu... Kdy k tomu hodláš něco přidat?? Jinak naprosto nesnášim takový ty komenty: ,,hlásni u mě, dík" nebo ,,spřátelko?". Já je mažu, protože oni nečetli článek, jenom se tam omylem dostali... :-D

8 Anette (Moni) Anette (Moni) | 30. june 2010 at 20:59 | React

Miluju moře! taky někdy o něm podobně uvažuju - jak je klidné, harmonie živočichů, ale je to živel, a nebezpečný, mnohdy se říká, že je voda hroší než oheň... Máme zase něco společného a to se mi líbí :D O:-)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement