3. díl - Balíček

28. june 2010 at 15:04 | The |  Rozepsaná knížečka: Terorista
Tak tady je pokračování Teroristy, který v minulém díle skončil v napínavý okamžik :) Už je to dlouho, co jsem nenapsala a omlouvám se za to, teď už by to mělo být lepší, přeš tzv. "krizové" období jsem se dostala. Teď sice budou prázdniny, budu se ale snažit to tu nezanedbávat.
Eh, mě to v létě opravdu moc nemyslí.
Kdyby to bylo slabší, promiňte, to vedro mi vážně nedělá dobře..
Snad se mi to celkem povedlo :)

xxxxxxx
Krve by se ve mně nedořezal. Neodvažovala jsem se otočit, bála jsem se tak moc, že mi i krev zamrzla na místě. Stála jsem tak prkenně, že by to mě mohl někdo vrazit a kdybych spadla, pořád bych si zachovávala svou polohu.
A to se mi zatraceně vymstilo. Nebo jsem to za to alespoň považovala, možná to bylo i dobře. Bůhví, co se mohlo stát. Mohla jsem se ubránit anebo už bych byla mrtvá. Ale co se stalo, stalo se, bylo to Božím záměrem a tak je to asi správně.
Na krk se mi přitisklo chladné ostří.
,,Jestli se jen pohneš, tvoje krční tepna to nevydrží a příroda bude rudá." zasyčel na mě ženský hlas. To mě překvapilo, čekala jsem mužský tenor, ránu do spánku.
Čekala jsem temné sklepení, mučení, prásknutí pistole a temno.
Nic z toho nepřišlo, cítila jsem pouze sílu útočnice, která mě odvlekla do jeskyně. Mého domova.
Jediného místa, kde jsem se cítila bezpečně, jediného místa, kde se mi ještě nikdy nic nestalo.
No, tak to poruším, pomyslela jsem si hořce, raději jsem nepřemýšlela, co bude dál.
Jenom jedna věta se mi v hlavě ozvala, vystrašeným vysokým hláskem řečená.
Zabije mne?
Svázala mi ruce, svojí vlastní mi položila na pusu.
,,Jestli budeš křičet, stejně ti to nepomůže. A stane se totéž, co jsem slibovala venku." řekla mi, v hlase stále agresivní podtón.
Pomalu ruku oddálila a když jsem pořád držela rty u sebe začala se prohrabávat v batohu. Být jí, okamžitš nasadím vězňovi roubík, aby nemohl křičet, ale rozuměla jsem, proč tak neučinila.
Zaprvé, byly jsme vysoko v horách, kam lidé jen tak nepřijdou a zadruhé, měla děsivou auru. Nemohla jsem křičet, příliš moc jsem chtěla žít.
Ale to, že neudělala jiná, mnohem horší opatření mělo pro mě výhody.
Konečně jsem si ji mohla prohlédnout. Vypadala o pár let starší než já, v obličeji vepsáno mnoho trápení a zkušeností. Lehce opálená tvář ošlehaná větrem, růžové rty, inteligentní hnědé oči. Tmavě kaštanové vlasy, nenávistný, nedůvěřivý pohled, kterým mě probodávala.
To všechno jsem stihla zaregistrovat, než jsem vypustila z úst otázku, klterá mě trápila nejvíc.
,,Kdo jsi?"
Když jsem otevřela pusu, vrhla se ke mně, já jsem ale stihla obě dvě slova říct dřív, než by mi nasadila roubík. Tak jsem si to alespoň v tu chvíli myslela, pozdějším skládáním vzpomínek mi došlo, co udělat chtěla.
,,Proč bych ti to měla říkat?" odvětila, už příjemnějším hlasem ale stále stejně nedůvěřivým pohledem.
,,Protože ti řeknu, kdo jsem já. Protože máme možná podobné problémy. Protože si možná dokážeme pomoci. A taky proto, že tady v horách se hodí nebýt sama." Skončila jsem svou přesvědčovací řeč slabým úsměvem.
Chvíli seděla bez pohnutí.
,,Možná máš pravdu." povzdechla si. ,,Ale nemůžu ti věřit. Nemám jak. Zatím tě nerozvážu."
A dodala: ,,Jsem Amber."
Otočila se zpět ke svému zavazadlu. Vytahovala z něj věci, jídlo, přikrývku a podivný černý plášť. Dívala jsem se na ni, ale rozmazávala se. Asi jsem hleděla moc upřeně.
Přemýšlela jsem o tom, co je zač, proč sem přišla a jestli je rozumné jí věřit. Byla přece jen neznámý člověk, který mě přepadl, svázal a zadržel. A je podivná a má zvláštní oblečení.
Mrkla jsem.
Zvláštní oblečení. Moje podvědomí si to zpracovalo, já si toho nevšimla, a jala jsem se to okamžitě napravit. Upřela jsem na ní odhodlaný pohled.
Chtěla jsem toho zjistit co nejvíce - co se dalo, i když mlčela a nebyla ke mně otočená čelem.
Byla celá oděná v tmavém. Její oblečení byylo pouze černé a místy temně zelené
Její batoh byl safírově modrý.
Chtěla jsem se na to zeptat, vypadalo to, že je docela nakloněná k tomu, aby na moje otázky odpovídala.
,,Proč.."
Nestihla jsem. Vrhla se ke mně, v očích jí problesklo šílenství.
Ucítila jsem ránu.
Před očima se mi zatmělo.
***
Amber se sklíčeně a otřeseně dívala, jak se dívčina hlava zhoupla dozadu a její postava spadla do nepohodlné polohy. Myslela si, že se umí ovládnout, že to zvládne. Že už se toho návyku úplně zbavila.
Myslela si, že už je zase normální jako všechny ostatní vrstevníci, chovala se tak. Až na to, že byla v horách, právě svázala mladší dívku, omráčila jí a její minulost rozhodně normální nebyla.
Povzdechla si.
Proč je všechno tak složité? Proč se nemůže ze své bývalé identity vysvléknout jako had ze staré kůže? Smutek a hanba se rozlily to všech míst jejího těla.
A přesto si vzpomínala na svůj pocit, na to vzrušení a vzdor.
Na to, jak s takovou láskou nosila svůj batoh s černým tajemstvím uvnitř.
Balíček.
Stále ho ještě má, ale k čemu jí tady bude? V čem jí pomůže?
Nechtěla ho vytáhnout, svou hanbu.
Nějaký pocit nadějně čekající právě na tohle ji pobídl jít k batohu. Zatáhla za zip a začala se uvnitř prohrabávat.
Strnula, když se dotkla studeného povrchu balíčku a roztřásla se.
Vrazila hlavu mezi ramena a velice opatrně vytáhla temné tajemství na světlo.
Rozvazovala svými hbitými prsty balík, nepřestávala se třást.
Když už nemohla dál oddalovat okamžik otevření, odhodila tkanici a rozevřela balíček.
Věci uvnitř se studeně zaleskly ve svitu měsíce.
Amber se tiše rozplakala a na kov v balíku s tichým pleskáním dopadaly kapky vody, stékající jí po tváři.

<- předchozí díl --------------------------------- následující díl->

 

3 people judged this article.

Comments

1 Tákže... Kika Kreveta Peggy Koště atd. atd. Tákže... Kika Kreveta Peggy Koště atd. atd. | Web | 28. june 2010 at 15:35 | React

Povedlo se ti to :o) Jsem hrozně zvědavá, kdo to je, co má v tom balíčku, jaká je její minuost a jaká je minulost "té dívky" :D Doufám, že opravdu budeš častěji přidávat xD :-D

2 mil01 mil01 | 28. june 2010 at 16:33 | React

pěkně jsi to napsala jako dycky...

3 Anette (Moni) Anette (Moni) | 28. june 2010 at 20:06 | React

Moc se mi loíbí, už jsem napjatá na pokračování :-D

4 The The | Web | 28. june 2010 at 20:22 | React

[1]: Mám otázku, co se týče "ta dívka", je to Tiara nebo Amber?
Jinak, co je v blaíčku a minulsot obou..dozvíš se, dozvíš..:)
[2]:
[3]:Děkuju!

5 Kreveta - asi víš jaká Kreveta - asi víš jaká | Web | 28. june 2010 at 22:25 | React

Jak jsem psala, já nejsem člověk, který dokáže jen tak jít po ulici a kritizovat ostatní, stejně tak i na blozích, musím říct, že se v tom psaní pořád zlepšuješ, taky mě hodně překvapuje délka tvých povídek. Ne, že by povídky ostatních byly kratší, ale mě to k tobě prostě nějak nesedí, mně se tvoje delší povídky líbí, ale stejně se mi to zdá divný, když tady od začátku píšeš krátkýů povídky a pak pauza a najednou jsi jako v soutěži o nejdelší povídku, ale zatím se ti to daří :) Umíš člověka(Netvrdím, že jsem človět, takže všechny...) pořádně napínat a to neříkám jen tak, je to takový to kouzlo v tvých povídkách..čteš, čteš, chceš vědět jak to dopadne a najednou konec, to se mi na tom strašně líbí...
P.S: Hodně štěstí o prázdinách a ať se´ti neroztřeští hlava...

6 zelvatko zelvatko | Web | 29. june 2010 at 20:35 | React

Mooc hezký... :o)

7 Kačka Kačka | 30. june 2010 at 10:16 | React

Celkem fajn, těším se na pokračování ;)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement