September 2010

Drabble - Ve sněhu

30. september 2010 at 20:47 | The |  Dle vašich nápadů
Přesně tak.
Další drabble.
Tentokrát zadané Jasmínou, ale slova jsem z ní tahat nemusela - tohle je totiž mé soutěžní dílko. Myslím, že jsem už napsala lepší. Snad.
Ale když ta slova bylatak rozmanitá!
A když jsem četla povídky ostatních soutěžících..všechno bylo nějak spojené s Vánoci..a znáte mě. The musí být za každou cenu originální.
Takže žádná roztomilá vánoční nálada, ne, to od toho nečekejte.
Tak si to užijte.
A pište kritiku. Nebo kdyby se vám to líbilo tak..kritiku. :D
Jo, a zadaná slova byla: Sníh, ponožka motýl.
Tak..hezké čtení. Ačkoliv je to tak krátké.
The :)

5.díl - Spolužačka

29. september 2010 at 20:33 | The |  Rozepsaná knížečka: Romance
Hm, já vím, že jsem Romanci nepřidala už strašně dlouho. Don't worry, už jsem to vymyslela, bude přibývat.
Tuhle kapitolu nemám ráda. Je taková nudná. Prostě je. Ale nějak jsem se musela dostat k těm dalším událostem. Takže tak.
Původně jsem chtěla dát Natalii na ruku tkaničku, ale došlo mi, že by to nebylo nejlepší. Já jsem sice tkaničkovec, ale svým postavám to vnucovat nemusím, uznávám.
Ale mohla bych..MUHAHAHAHA.
Tuhle kapitolu, ačkoliv se mi nelíbí, věnuju ji Markétě.
Protože si ji vydupala, ačkoliv jsem ji už půl roku nenapsala. Protože vymluvila z mojí spolužačky palačinku (xD). Protože už jsem jí to slíbila tolikrát..
Ach jo. Škola je zlo. Moje žákovská se může pochlubit pětkama a poznámkou a jednou jedničkou, uznávám. A zítra ještě píšeme biologii..no nic, vážení, jdu se učit. Stejně z toho dostanu pětku. A když tu ne, tak přinejmenším čtyřku.
A podle toho taky tahle povídka vypadá xD
No, stejně přeju pěkné čtení. Ačkoliv si nemyslím ,že byto právě pěkné počteníčko bylo.
Přežít!
The

Tkaničková Popelka

27. september 2010 at 17:49 | The |  Watashi
Kdo že? Popelka. Jaká že? Tkaničková.
A kdo že to vlastně má být? No já, přece.
Tohle má být egocentrický článek, představte si to.

Je libo štafetku?

22. september 2010 at 20:29 | The |  Kecy v kleci
Vrátím se ze školy ve čtyři a okamžitě zasednu k počítači. Všimnu si článku u Sikara o štafetě, podívám se, kdo byl pozván a samozřejmě - já tam nejsem - kdo mne zná?
Já jsem dosti neznámá blogerka.
Takže si oddychnu - štafeta pro mne není dělaná. A najednou přijde jakýsi komentář oznamující, že mi byla předána štafeta..
Tak já se vám obětuji :D
.
Pravidla hry:
1. Napsat, kdo mě pozval
2. Vyjmenovat deset věcí, které mám rád(a)
3. Komentářem pozvat dalších deset lidí
.
1. Do štafety jsem byla vkopnuta na tomto místě..
2. Jéje. Shnrout do deseti položek? Vyjmenovat deset položek? Ptám se sama sebe: Zvládnu to?!
- Hudbu. Metal a rock, to je moje. Jinými slovy: Miluju hudbu, která je hudbou..tou pravou. Tou skutečnou. Tou mojí!
- Japonsko. Japonskou kulturu. Nesmí chybět milované anime anebo třeba manga. [Drahá S. si proto ze mne možná střílí - ale ona nemá co kecat. Se svými zálibami rozhodně ne.]
- Knihy! Knihy, knihy, knihy. Čtení, ta malá písmenka, vznešená slova a významy, příběhy..Ej, Ave knížky.
- Blog.cz jako celek. Ostatní blogy, můj blog a i ta titulka - všechno má ten krásný význam.
- Čokoládu. Netřeba vysvětlovat.
- Nápisy a tkaničky. Že to spolu nesouvisí? To byste se divili..
- Kreslení. Vyplňuje nudu ve škole a tohle umění si procvičuju, ačkoliv mi nikdy nešlo..Ale hlavně, že mě to baví. To má ten význam!
- Psaní. Ne diktátů ani testů ani nic podobného - psaní příběhů, básniček nebo jen mých citových výlevů..
- Angličtinu. Ten jazyk miluju, ačkoliv ji úplně neovládám. Ale co mi brání? Učený z nebe nespadl.
- Ty, které mám ráda já a oni mají rádi mě.
- Debatu. Debatování, toť to, oč tu běží! Jak víte, chystám se jet do Slovinska a zkombinovat pár lásek dohromady..

Hai! To bych měla, teď to ještě těžší - deset lidí.
.
3. Předpokládám, že nepozvu deset lidí, ale jen těch pár..

A víc nedávám. Ostatní se mi buď nechce zvát nebo jsou již zatažení..
Takže zdar, úkol jsem splnila.
Teď jdu vykonat tu nepříjemnost, totiž nechat komentáře třem zmíněným tak, aby to nevypadalo jako nějaká blbá reklama..
Držte palce..
The

Drabble pro Zuzku - Strach

20. september 2010 at 19:19 | The |  Dle vašich nápadů
Přesně tak - místo toho, abych si rychle udělala projekt na zítřek a pokusila se vypálit si cédéčko, udělala jsem drabble. Zase.
Ale abych netvrdila, že na ty úkoly úplně dlabu, nejdřív jsem si vzala chemii a pokusila se vyplnit cosi na pracovním listě..a pak, nutno uznat, jsem to znechuceně odhodila. Ale to nevadí, snaha se cení, ne? :D
Slova na tohle drabble jsem vytáhla ze Zuzky o zeměpisu. Slovo "vytáhla" je tu umístěno dobře. Vypadalo to, že se jí chce dávat pozor a já ji rušila opakovanými žádostmi o zadání slov na drabble.
Jsem nenapravitelná, já vím. Když mě škola nějak nebere :D
Nebo bere - když je předmět, který mám ráda. Třeba výtvarka, angličtina nebo chemie.Jenže výtvarku máme jen jednou týdně (dvouhodinovku), angličtina nám tenhle týden odpadá a chemie je jen v pondělí a v pátek..
Čeština by mi taky nevadila, tu aspoň máme. A hudebka je..dobře, ta mě štve, ačkoliv hraju na víc hudebních nástrojů. Nemám ráda tu naši školní.
Ale dost už o škole.
Zadaná slova jsou: zeměpis, smrt, sova, moře, smutek
Teď jsem si vzpomněla, co se stalo, když mi Zuzka ta slova diktovala.
Já: Zuzko, prosím, pět slov..
Z: Dobře..tak třeba zeměpis.
Já: Okej, dál.
Z: No..tak..třeba..smrt!
Já: Zuzko, nedávej pořád samý školní věci!
Hehe. U vás ve škole možná smrt není tak častá, jako u nás xD
Každopádně, tohle drabble jsem musel apsát dvakrát, protože jsem ho jaksi..omylem..smázla.
Takže to druhý už se mi tolik nelíbí, ale co se dá dělat..
Zelené podtržítko od Nariel

Zanedbávání aneb bod aktivní

19. september 2010 at 15:25 | The |  Technicky technické vykecávání
Ano, ano, já vím, kapitolovky děsivě zanedbávám.
A vlastně i jednorázovky - tedy z vašeho pohledu. Ale co se týče jednorázovek, asi na třech pracuju, udělala jsem drabble a taky povídku se slíbeným obrázkem.
Takže můj závěr zní?
O jednorázovky by zas až taková nouze nebyla. Ještě za ty zbývající dny do konce září to hodlám aspoň trochu zlepšit a zveřejnit tak jednu, dvě povídky. Říjen vypadá ještě slibněji.
Další měsíce takhle dopředu plánovat nehodlám.
Ale vrátím se k těm kapitolovkám.
Problém je v tom, že jsem je začala psát zhruba před půl rokem. Troufám si tvrdit, že moje spisovatelské schopnosti byly ještě horší než teď a navíc jsem příběh měla promyšlený jenom trochu, vlastně jsem ho promyšlený téměř vůbec neměla.
A proto, když jsem to teď vymýšlela dál, mi došlo, že jsou v již vyvěšených dílech povídek strašné nesrovnalosti.
Takže já s kapitolovkama rozhodně spát nehodlám - budu je pomalu přepisovat, promýšlet víc do detailů, prodlužovat. Takže to bude, jako kdybych přidávala další díly - najdete tam toho víc, dokonce se občas změní i střed určité kapitoly.
Prostě - obě dvě, Romanci i Teroristu musím přepsat - a dokonce možná i změním název Hahaha. Já vím, je to divný, ale ten příběh by se od toho původního tolik nelišil a když jsem to vymýšlela, nedošlo mi, jak divný to je, takže asi jednu z nich přejmenuju.....Ano.
Ale vážně se top nebude tolik lišit od původního příběhu..ale ten název se tam prostě nehodí. Amen.
To bychom měli povídkaření - a co se týče ostatních rubrik?
Sešítek nepovedené poezie.
Moje hokuspokus básničky sem taky budu občas dávat a ačkoliv vím, že se mi básnit prostě nedaří, nic mne neodvrátí od zkoušení.
Učený z nebe nespadl - a i kdyby mi to nešlo až do konce života - hlavně, že mne to baví, no ne?
Takže tuhle rubriku zaplnit hodlám.
Pak je tu můj oblíbený Skicák, kam řadím svá díla, načmáraná v hodinách nudy. Nedávno jsem tu rubriku projížděla a já si myslím, že jsem se za ten půlrok docela zlepšila.
Od gothické slečny až po Nanu Osaki - myslím, že jisté zlepšení tam je.
Poslední abstrakní kresbu do toho nehodlám počítat, protože už je to docela stará vykopávka. Já ji mám ale pořád vcelku ráda - takže i tady je mi kritika ukradená :D
Dále Watashi, egocentrická rubrika, fungující pouze jako odpaďák na moje pocity, zážitky a ostatní přecitlivělé žblepty. Ani vám nemusím říkat, že tam se to na prach a popel nerozpadne.
Potom je tu nedávno založená rubrika Kecy v kleci, do které řadím úvahy. Žvásty o smyslu života, přemýšlení o nesmrtelnosti chrousta a o uchách hrnce.
Mé filozofující já to chce rychle zaplnit. Staniž se.
Pak rubrika, které se v poslední době ráda věnuji - Dle vašich nápadů. Jak je z názvu zřetelně poznatelné, využívám vašich nápadů na tvoření povídek, obrázků, drabble, básniček a vůbec všeho možného. Sice zatím obsahuje jen dva články - ale už mám rozkreslený obrázek, čekám, až budete mít nápady na drabble a využívám vůbec veškerého vašeho intelektu.
Pochopitelně ne těch lidí, co přijdou, zanechají reklamu a odejdou.Ti mne nehorázně naserou a já napíšu ne tak docela slušný komentář.
Už jsem zvažovala vytvoření článku na reklamy - a taky to udělám, to si pište.
A zbývající rubrika Technicky technické vykecávání obsahuje prostě oznámení tohoto typu. O blogu tohle, o blogu tamto, moje citové výlevy nikde.
Tak je to správně.
Vracím se na bod aktivní - myslím ve všech rubrikách aktivní.
Ne jen Skicák a žvatlání, které jsem hlavně využívala za dobu prázdnin a prvních dvacet dnů září (Neočekávejte ode mne v pondělí něco takového :D).
Takže, á point nommé, vracím se do služby ;)
Proč zrovna á point nommé? No tak, chtěla jsem to obnovit až později.
Takže ano, je pravý čas, prázdniny skončily.
Tak proto.
Peu après zase něco napíšu - možná dokonce dneska.
A už to nebude technický ;)
Příjemný zbytek neděle přeji :)
The

Drabble pro Markétu - Sladký triumf

18. september 2010 at 21:10 | The |  Dle vašich nápadů
Milé děti, pohádka se jmenuje - jak The poprvé psala drabble :D
Ano, píšu ho poprvé, nic moc od toho neočekávejte. Je to hokus pokus. Je to pokus s konečným zjištěním, že i na naprosto nevinná slova se dá napsat něco trochu zvráceného..
Ale, vždyť víte.
To jsem prostě já.
Jo, teď jsem si vzpomněla - pokud je tu náhodou někdo, kdo neví, co je to drabble, nechť prosím zabrousí na tetičku Wiki. Pokud náhodou neumíte anglicky, máte smůlu..Ale tomuhleb yste rozumět mohli, to základní, co o drabble potřebujete vědět je jednoduchou angličtinou.
Takže tedy, zpět k tomu mému výtvoru.
Slova zadala Markéta a jsou následující: přátelé, zklamání, kružítko, řeka, kouzlo.
Moje další poznámky: Je to děsně strohé. A ve stech slovech se to nedá všechno pořádně vysvětlit. Arghh.
No nic.
Berte to s rezervou.
To drabble, vytvořřené mnou & mnou. Námi.
Už se přestanu vykecávat.
Here is it.

Snít si svůj sen...

18. september 2010 at 11:58 | The |  Kecy v kleci
Každý člověk má sny.
V noci nám našeptává podvědomí naše touhy a strasti, ve dne doufáme, že se v budoucnosti stane to, co si přejeme. Sny nás tiší, když se závoj smutku snese na naše srdce. Sny nás ničí, když víme, že se nikdy nemůžou uskutečnit.
Leč sny jsou jen sny a my jsme obklopeni realitou.

Kružítková abstrakce

15. september 2010 at 21:08 | The |  Skicák
Já vím, tohle zvládne každé malé dítě.
Tvořit na čtvrtce kruhy kružáítkem a pak je vybarvit.
Jenže mně se ten obrázek prostě líbí. Jediné, co mi na něm vadí je ta počítačová verze. Skenovala jsem to u kamarádky, která má scanner, který prostě nezaznamenává to, co je dělané tužkou pouze lehce.
Takže s podobou, v jaké je to v počítači vážně spokojená nejsem.
Mělo by to být o chlup lepší, když se to zvětší, ale zázrak z toho nebude.
Ach, ty scannery mne tak vytáčejí.s
A Zase si stěžuje! Pořád a pořád si stěžuje, místo toho, aby s tím něco dělala! Místo toho, aby psala optimistický články!
Ayalin, nech mne na pokoji. Když nejsem s kresbou spokojená, tak prostě nejsem a hotovo!
Promiňte.
Neumím zůstat klidná a ignorovat ji.
Ale já ji mám ráda, jenže vždycky, když vyleze na světlo tak, aby ji viděl i někdo jiný, okamžitě se začne hádat. Když si povídá jen se mnou, jep ro mne obrovská útěcha..
Vážně? Jé! :)
To je poprvý, co se se mnou nehádáš.
Víš co? Já toho nechám. Pro tenhle článek.
Díky.
Zelené podtržítko od Nariel

Tokiko - skica

13. september 2010 at 20:13 | The |  Skicák
Takiko je jedna z mých oblíbených postav. Z čeho že? Z mangy jménem Category: Freaks (Kategorie: Stvůry). Je to malá roztomilá holčička, která za celé volume 1 nahlas neřekne nic jiného než: ,,Stvůly!" Citoslovce nepočítejme.
Každopádně, na to, jak je malá Tokiko roztomilá, vždycky "uklidí", když se vypořádají s nepřítelem. ( Když to nevyřeší Jahiro, že..)
Prostě a jednoduše ho sní.
V manze nikdy není ukázáno, jak ho jí, ale jsou ukazovány okamžiky před a potom.
Obojí je hrozně kawaii ^^
V polovině případů je kreslená jako chibi, ale já jsem to tak nevzala - je kreslená prostě normálně. Jenom čmáraná, když jsem se nudila po dočtení oné výše uvedené mangy od Gokurakuina Sakurako.
Tak zady máte obrázek.
Dodatky, směřující přímo k obrázku budou pod ním.
Zelené podtržítko od Nariel

Nana Osaki (bohužel ale zmrvená scannerem)

8. september 2010 at 19:30 | The |  Skicák
To si takhle člověk kreslí oblíbenou postavu z anime a těší se, že až to dokončí, hodí to na blog. Dokončíte lineart, řeknete si, že se vám to nechce vybarvovat a rozhodnete se pro půlhodinovou štreku do Dejvic (pochopte, bylo to poslední den prázdnin. To ještě ty tramvaje do Dejvic vůbec nejezdily.) Ale co se nestane.
Scanner vám obrázek zmrví a z vystínovaný očí se stane černý pruh.
Hm, skvělý, pomyslíte si a pak týden sbíráte odvahu do na internet přece jenom dát.
A pak, když si uvědomíte, že ve škole pomalu odjíždíte na druhou kolej od spolužáků vám docvakne, že je to přece jedno. Atak se rozhodnete, že obrázek zveřejníte, a že vám nezáleží na žádné reakce. A zde ho máte.
Pokuste se odhlédnout od toho, že oči vážně nemjí být jako černý pruh.
Zelené podtržítko od Nariel

Natvrd(l)o(st)

7. september 2010 at 20:56 | The |  Watashi
Tak, lidé, naše gymnázium to vážně "natvrdo" rozjelo.
Úkoly si píšu do školního diáře. A věřte nevěřte, dneska mi tam zbyly jen dva řádky volné. Je přece normální, že druhý týden školy máme projekt, je naprosto běžné, že máme ohlášenou písemku z biologie. Která je hodně brzy, že.
Úterky jsou zlo. Zlo největší a hned za nimi se táhne pátek. Ale dnešek zatím vede. Ani na chvíli jsem se nezastavila.
Opět zaspím.
Z postele jsem vstala v sedm hodin - katastrofa. Ani jsem neměla čas na zděšení, musela jsem stihnout tramvaj. Všechno na sebe naházet, hodit do sebe čaj a snídani, do tašky pití, do ruky mangu a vybíhám. (Abych si měla co ve škole číst, no ne? :D)
Tramvaj jsem stihla - díkybohu. Přijít pozdě na angličtinu v životě nechci. Sice je to můj oblíbený předmět a tak by se asi tak moc nestalo, ale..stejně.
Angličtina je fajn - profesorka řekla, že si o jejích hodinách můžu klidně číst (ale anglicky, to byla podmínka) a navíc sedím..no, vcelku dobře.
Za dnešek všehovšudy jen jedna hodina na spaní. Totiž hudebka. Na to, jak jsem hudební člověk mě ta školní vážně vůbec nebaví. A tak vždycky otevřu svůj milovaný modrý zápisník a čmárám a píšu si, co mě napadne. Když zrovna neobchází třídu, nepřijde na to.
A pak jedem, kolotoč! Matika, fyzika, biologie..až mi z toho jde hlava kolem.
Abych si oddychla, jela jsem si pěkně do NeoLuxoru - a tentokrát dobrovolně. Potřebovala jsem další dávku mangy - ale obsah mojí peněženky mne podráždil. Nezbylo mi na případy Kjóko Karasumy, ani na Kannoninu ruku ani na..nic až na Dveře Chaosu a poslední díl Temného metra.
Ale alespoň něco, že?
A jedu co nejrychleji zpět, objednat se ke kadeřnici, jít na klavír, vrátit knížky do knihovny, zařídit si nákup zbytku školních potřeb a dále a dále.
A tak jsem ráda, že jsem konečně blaženě spočinula na své drahé otáčecí židli.
A ačkoliv smolím něco, co si stejně nikdo nepřečte se zájmem, naplňuje mne to uspokojením.
Ale já vím, že okamžitě zmizí, protože domácí úkoly čekajíí!
Když já na ně ták nemám náladu. Teď večer jsem natvrdlá.
Já tak chci slyšet romantickou hlášku!
Třeba: ,,Neboj se, já je pro tebe všechny zabiju! ^^" *úsměv děsně k nakousnutí*
Hehe ^^ :D
Aneb Dveře Chaosu, svazek první, výrok Zelfy. Být Mizerií, skočím mu do náruče :D
Ale dost už o manze.
Nebo o mangu? (Zasvěcení pochopí, o jaký soukromý humor se jedná)
To mi připomnělo - vůbec nevím proč - dnešní situaci, když jsem čekala na tramvaj.
Představte si, že stojíte na zastávce, čtete mangu (Ups. :D) a najednou slyšíte:
,,Hele!"
Zvednete hlavu, abyste zjistili, jestli to náhodou nebylo na vás. A zjistíte že bylo a tázavě pozvednete obočí na mladého cikána, který se k vám blíží.
,,Hele, nemáš cigáro?" ptá se.
Zíráte na něj, jako kdyby spadl z višně. Cožpak vypadáte na to, že byste mohli mít v kapse cigarety? Sklopíte pohled na svoje rudé rozdrbané tenisky s duhovýma tkaničkama hlásající kapelu jménem Muse, na Hard Rock Café tričko, černé sako. Hm, to vážně nevypadá, že byste mohli vlastnit nějakou cigaretu.
Zdvihnete oči a odvětíte: ,,Ne, vážně promiň, ale žádnou cigaretu nemám."
,,Ale nekecej, já vim, že jí máš, tak mi jí naval vole!" zařve na vás.
Podíváte se na něj ještě překvapeněji.
,,Prostě se smiř s tím, že žádnou nemám!" řeknete mu.
A vrátíte se k četbě.
Následně na vás ten člověk začne nadávat a mluví jako dlaždič. Něco typu: "Ty si taková p***, d****, k*** za*****..."
Raději vyhvězdičkováno.
Kam ta mládež spěje? (Tohle je hodně ironické. Byla jsem mladší než on..hmch.)
Vím, není to příběh s extra zápletkou a bůhvíčím - ale přinutilo mne to zamyslet se nad realitou.
Bylo to vážně hodně pochmurné.
Já osobně si myslím, že nepatřím mezi ty vypatlané davové hlavy .. tedy v to alespoň doufám.
No nic, j áuž toho pro jistotu nechám.
Jdu vzdychat nad Zelfou, psát úkoly a těšit se na drahou odpočinkovou středu.
Natvrdlost vládne světu!
The
.
P.S. Nechtěl byste si někdo psát s lehce potřeštěnou holkou, které ještě nebylo patnáct? Prosím, řekněte někdo ano. Někdo, koho neznám osobně, jo? :D


Hektický den

3. september 2010 at 17:48 | The |  Watashi
Nohy mne bolí naprosto neuvěřitelně.
Cestování na Václavák do Neo Luxoru pro nové učebnice a sešity je vážně zlý sen. Spousta lidí si totiž taky usmyslelo, že pojedou právě na Václavské náměstí a v sekci učebnice a sešity bylo neuvěřitelně přecpáno.
Chtělo se mi spát, ruce vypovídaly službu, točila se mi hlava. Nesnáším nakupování. A to školní obzvlášť. Protože je to tuna věcí..Návštěvy v papírnictví a knihkupectví během roku zbožňuju, ale tohle je vážně příšerné. Ten začátek roku.

V hlubině

2. september 2010 at 16:53 | The |  Dle vašich nápadů
Dozajisté víte, že jsem po vás v minulém článku chtěla tři slova.
A našlo se pár lidí, kteří se mne začali vyptávat, kdy už to zveřejním, dokreslím, který komentář jsem si vybrala, jak s tím naložím, jestli to ještě něčím doplním..
A tak vám to vysvětlím.
Jednak kreslím obrázek, který mne napadne v souvislosti s těmi třemi slovy, ale nejen to. K obrázku patří i miniaturní povídka, která v podstatě vysvětluje, co se na obrázku děje, jaké emoce má vyjadřovat a popisovat děj.
A zde je komentář, který jsem si vybrala:
Withering dream - klikačka
Eleanor | Web | 1.9. v 11:58 | Reagovat
Aj tento obrázok sa mi veľmi páči :)
Magické slovo? Hĺbka
Viac významov ako jeden? Koruna
A všedné slovo? Tma
:)
Děkuju ti Eleanor za nápad a doufám, že obrázkem alespoň trochu vyjadřuji to, co jsem chtěla.
Chcete-li si přečíst povídku a podívat se na obrázek, více pod perexem.