Natvrd(l)o(st)

7. september 2010 at 20:56 | The |  Watashi
Tak, lidé, naše gymnázium to vážně "natvrdo" rozjelo.
Úkoly si píšu do školního diáře. A věřte nevěřte, dneska mi tam zbyly jen dva řádky volné. Je přece normální, že druhý týden školy máme projekt, je naprosto běžné, že máme ohlášenou písemku z biologie. Která je hodně brzy, že.
Úterky jsou zlo. Zlo největší a hned za nimi se táhne pátek. Ale dnešek zatím vede. Ani na chvíli jsem se nezastavila.
Opět zaspím.
Z postele jsem vstala v sedm hodin - katastrofa. Ani jsem neměla čas na zděšení, musela jsem stihnout tramvaj. Všechno na sebe naházet, hodit do sebe čaj a snídani, do tašky pití, do ruky mangu a vybíhám. (Abych si měla co ve škole číst, no ne? :D)
Tramvaj jsem stihla - díkybohu. Přijít pozdě na angličtinu v životě nechci. Sice je to můj oblíbený předmět a tak by se asi tak moc nestalo, ale..stejně.
Angličtina je fajn - profesorka řekla, že si o jejích hodinách můžu klidně číst (ale anglicky, to byla podmínka) a navíc sedím..no, vcelku dobře.
Za dnešek všehovšudy jen jedna hodina na spaní. Totiž hudebka. Na to, jak jsem hudební člověk mě ta školní vážně vůbec nebaví. A tak vždycky otevřu svůj milovaný modrý zápisník a čmárám a píšu si, co mě napadne. Když zrovna neobchází třídu, nepřijde na to.
A pak jedem, kolotoč! Matika, fyzika, biologie..až mi z toho jde hlava kolem.
Abych si oddychla, jela jsem si pěkně do NeoLuxoru - a tentokrát dobrovolně. Potřebovala jsem další dávku mangy - ale obsah mojí peněženky mne podráždil. Nezbylo mi na případy Kjóko Karasumy, ani na Kannoninu ruku ani na..nic až na Dveře Chaosu a poslední díl Temného metra.
Ale alespoň něco, že?
A jedu co nejrychleji zpět, objednat se ke kadeřnici, jít na klavír, vrátit knížky do knihovny, zařídit si nákup zbytku školních potřeb a dále a dále.
A tak jsem ráda, že jsem konečně blaženě spočinula na své drahé otáčecí židli.
A ačkoliv smolím něco, co si stejně nikdo nepřečte se zájmem, naplňuje mne to uspokojením.
Ale já vím, že okamžitě zmizí, protože domácí úkoly čekajíí!
Když já na ně ták nemám náladu. Teď večer jsem natvrdlá.
Já tak chci slyšet romantickou hlášku!
Třeba: ,,Neboj se, já je pro tebe všechny zabiju! ^^" *úsměv děsně k nakousnutí*
Hehe ^^ :D
Aneb Dveře Chaosu, svazek první, výrok Zelfy. Být Mizerií, skočím mu do náruče :D
Ale dost už o manze.
Nebo o mangu? (Zasvěcení pochopí, o jaký soukromý humor se jedná)
To mi připomnělo - vůbec nevím proč - dnešní situaci, když jsem čekala na tramvaj.
Představte si, že stojíte na zastávce, čtete mangu (Ups. :D) a najednou slyšíte:
,,Hele!"
Zvednete hlavu, abyste zjistili, jestli to náhodou nebylo na vás. A zjistíte že bylo a tázavě pozvednete obočí na mladého cikána, který se k vám blíží.
,,Hele, nemáš cigáro?" ptá se.
Zíráte na něj, jako kdyby spadl z višně. Cožpak vypadáte na to, že byste mohli mít v kapse cigarety? Sklopíte pohled na svoje rudé rozdrbané tenisky s duhovýma tkaničkama hlásající kapelu jménem Muse, na Hard Rock Café tričko, černé sako. Hm, to vážně nevypadá, že byste mohli vlastnit nějakou cigaretu.
Zdvihnete oči a odvětíte: ,,Ne, vážně promiň, ale žádnou cigaretu nemám."
,,Ale nekecej, já vim, že jí máš, tak mi jí naval vole!" zařve na vás.
Podíváte se na něj ještě překvapeněji.
,,Prostě se smiř s tím, že žádnou nemám!" řeknete mu.
A vrátíte se k četbě.
Následně na vás ten člověk začne nadávat a mluví jako dlaždič. Něco typu: "Ty si taková p***, d****, k*** za*****..."
Raději vyhvězdičkováno.
Kam ta mládež spěje? (Tohle je hodně ironické. Byla jsem mladší než on..hmch.)
Vím, není to příběh s extra zápletkou a bůhvíčím - ale přinutilo mne to zamyslet se nad realitou.
Bylo to vážně hodně pochmurné.
Já osobně si myslím, že nepatřím mezi ty vypatlané davové hlavy .. tedy v to alespoň doufám.
No nic, j áuž toho pro jistotu nechám.
Jdu vzdychat nad Zelfou, psát úkoly a těšit se na drahou odpočinkovou středu.
Natvrdlost vládne světu!
The
.
P.S. Nechtěl byste si někdo psát s lehce potřeštěnou holkou, které ještě nebylo patnáct? Prosím, řekněte někdo ano. Někdo, koho neznám osobně, jo? :D

 

2 people judged this article.

Comments

1 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 8. september 2010 at 17:32 | React

No jo, naše lítání po NeoLuxoru pro mango :-D (naštěstí patřím k těm zasvědceným). Jinak ranní lítačky (ach jo, dneska zase pozdě) a celý začátek školního roku tááák nemusím... A přivedla's mě na supr nápad - už vím, co budu dělat o hudebce :-) Díky. No a to setkání s cikánem ti fakt nezávidim, prej cígo... No jo, někteří lidi sou svině - zrovna včera jsem četla u Lúmennky, že se jí stalo něco podobnýho. No co se dá dělat. takže k přežití školního roku nazdar!

2 povidky-jedne-holciny povidky-jedne-holciny | Web | 8. september 2010 at 19:07 | React

:o) To s tim cikánem bylo...podivné :o)
PS: KDY SE PÍŠE BIŽULE?! O_O

3 Markéta Markéta | 8. september 2010 at 19:52 | React

Nojo, škola je tvrdá. Taky už máme nahlášené první testy a úkolů je fůra. Ještě k tomu jsem všechno zapomněla a předhazujou mi geniálního bratříčka (asi víš o čem mluvím...).

Jinak cikáni sice nic moc, ale nejsou to vždy jen oni... (vzpomínám na to, jak se mě ta holka snažila podříznout... a nebyla cikánka :-D )

4 Kačka Kačka | Web | 8. september 2010 at 21:04 | React

Mwaha, tenhle příspěvek me lajki! ;) Btw - ty sis to "Muse" z těch conversek nesmyla? O.O Já myslela že spíš Radku zabiješ a boty půjdou do pračky :D

...Když o tom tak přemýšlím -

- on to možná není až tak blbej nápad...

... conversky mám....

NEEEE! Nenech mě to udělat! :D

5 Kika Kika | 17. september 2010 at 21:54 | React

Klidně ti můžu dosvědčit, že nejseš v davu... To rozhodně ne... Si vonemcníš na debatiádu... Nejseš v davu...

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement