Navždy dítětem

7. november 2010 at 12:32 | The |  Kecy v kleci
Ano, ano. Tenhle názor měly už stovky přede mnou, ti blogeři, kteří napsali článek na téma týdne. Ale víte co? Nevadí mi to. Já si svůj názor napíšu svým způsobem a to, že má spousta lidí stejný názor je dobře. Já chtěla být vždycky originální. Nuž, ale každý člověk je originál, proto i každá jeho myšlenka, z níž vzniká článek, je originál, a to i když pojednává o stejném tématu a stejném názoru.
Ale abych se k tomu tématu vůbec dostala. :)
Název článku mluví za vše. Nechci být dospělá - ačkoliv netvrdím, že být dospělý taky nějaké ty výhody nemá. Nechci vyrůst - protože v dospělosti máte najednou více zodpovědnosti.
Někteří tvrdí, že království dětství je nejlepší v tom, že děti nemají starosti.
Ale tohle může prohlásit jen člověk, který už zcela zapomněl na svá mladá léta - protože děti mají pochopitelně starosti taky. Možná ne tak závažné. Ale když vám bylo šest, pro vás to něco důležité třeba bylo.
A samozřejmě, když mi bylo zmiňovaných šest, toužila jsem vyrůst a být dospělá. Spojovala jsem si to s tím, že budu mít práci a budu se moci rozhodovat sama za sebe a že to bude celé jednodušší (a taky jsem si říkala, že budu vysoká. :D To víte, byla jsem nejmenší ze třídy.).
A že budu vědět, co chci - to jsem si ale myslela, že budu vědět už v tom věku, v jakém jsem teď.
Ale už od čtvrté třídy mi začalo docházet, že ve skutečnosti dosáhnout dospělosti vážně nechci.
A teď to vím tuplem.

Vím, že to není možné a že dospělá taky někdy budu. Ale kvůli tomu rozhodně nejsem smutná. :) Všechno má svoje klady i zápory. A tak je to i s dospělostí a s dětstvím.
Já osobně si nepovažuju za dospělého osmnáctilétého kluka. Sice je to věk, kdy je oficiálně prohlášen za dospělého, a já beru, že to tak je, ale stále ho za onoho "dospěláka" neberu. Tedy v případě, že je prudce inteligentní a jako dospělý se chová (nechme stranou, jak se podle mne takový člověk chová, hned ot vysvětlím) - tak ano, budu ho brát za dospělého.
Já totiž uznávám psychickou vyspělost. Doufám, že chápete, co se vám tu snažím sdělit, napsala jsem to strašně zmateně..musíte mi to prominout, nejsem schopna to vyjádřit nějak přehledněji.
Osmnáct je jen číslo. Možná oficiální hranice, pro mne však ne. :)
Dejme si příklad. Pravdivý.
Mám bratrance a je mu třicet. Je to feťák (drogy jsou svinstvo. Já o tom ještě nějakou tu úvahu napíšu). A přestože už by dospělý být měl, není. Je, lidově řečeno "vypatlaný". Nemyslím to zle, chápu, že minimálně z poloviny za to můžou drogy.
Nedokáže si nic sám zařídit. Rodinu nemá, starat se o něj musíme my.
S námi nebydlí, má vlastní byt. Neumí hospodařit s penězi, nic nechápe a je mu všechno jedno. Jediné, co ho zajímá jsou jeho drogy.
Umíte si představit, co je tohle za hrůzu? Ale to jsem odbočila.
Jde o to, že takového člověka bych za dospělého nepovažovala, když se pořád chová jako dítě (ne, tím nemyslím, že všechny děti berou drogy..achjo. Zase jsem to špatně vyjádřila.)
Doufám, že je pochopitelné, co jsem chtěla tímto článkem říct.
Stále se do toho víc a víc zamotávám, tak to tedy uzavřu.
A nakonec bych přiložila ještě krátkou básničku na téma Dospělost. Přikládám ji sem a nedávám ji do samostatného článku, protože mi básnit nejde a celý článek tím zmrvit..se mi nechce. Takže je to takový doplněk k mému názoru. :)
.
Navždy dítětem
Zůstat navždy dítětem,
to je to, co si přeju.
Zůstat tady, spolu se světem,
možné to být - pookřeju.
.
Leč, ono to možné není.
A já vím, že to nic nepromění.
Muset zůstat u svého snění,
ach, to snivé poblouznění!
.
Ale když bych teď zabít se směla
Mé snivé já by to tak chtělo.
to tělo, ač na životě jsem lpěla
zůstat navždy dítětem by mělo!
.
Vaše
The. :)
 

7 people judged this article.

Comments

1 MissAbby MissAbby | Web | 7. november 2010 at 12:40 | React

Taky nechci být dospělá...je to moc zodpovědnosti :D pěkný článek ;)
Koukneš prosím na můj blog? děkuju ♥ :)

2 Garou-tan Garou-tan | Web | 7. november 2010 at 12:45 | React

Krásná básnička :) Souhlasím, souhlasím - a ještě jednou souhlasím. Jak s tím, že bych nikdy nechtěla vyrůst, tak s tím, že dospělost je spíš o psychice než o věku.

3 agrrr agrrr | Web | 7. november 2010 at 13:01 | React

sakra, chtěla jsem napsat komentář a nějak mi z toho vzniká samostaný článek.
Theinko, neboj, ty se sice do svých slov zamotáváš, máš toho v halvě hodně co nám chceš říct, ale myslím, že chápu tu podstatu, kterou nám chceš sdělit ;-)

4 M.S. High M.S. High | Web | 7. november 2010 at 14:36 | React

jůůů :) máš moooc krásný blog ;) fakt se mi moc líbí :)

5 medine medine | Web | 7. november 2010 at 14:42 | React

:) Moc hezky řečeno - 18 je jenom číslo, bereš mi to z ... klávesnice :D

6 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 7. november 2010 at 15:30 | React

Hezká básnička. Vždy jsem si myslela, že všichni mladí by už chtěli být dospělí. Ale podle toho co čtu v tomhle blogovém světě (který je občas lepší než realita), se i dospělí chtějí vrátit zpět.

7 Tadruhá Tadruhá | Web | 7. november 2010 at 15:55 | React

Taky nechci být nikdy dospělá. A mě to, milovaná The, přijde ještě o dva roky dřív. Tak si nestěžuj.
Ale osobně člověka taky nepovažuju dospělého od osmnácti - probůh, to je ještě střední škola - vem si třeba Šimona nebo Lenku. Oběma už 18 bylo, a stejně - považuješ je za víc... dospělé než byli před rokem? Já osobně teda ne (protože oba byli "mentálně vyspělí" už od patnácti, OK, blbej příklad. :D ) Dospělej je člověk do chvíle, kdy se jakž takž finančně osamostatní (skončí školu a jde do práce). Ale pořád ho neberu za úplně dospělýho. Ono to přijde možná víc pozvolna, než se nám zdá. A až obě za třeba 15 let budeme držet v náručí mimino, vařit oběd manželovi a přemýšlet nad tou výročkou z firmy, budeme dospělé. Ale divné nám to nepřijde. To jen teď, protože si to nedokážeme představit. Dokážeš snad vůbec pomyslet na to, že třeba tvoje babička byla ve tvém věku taky tak mladá, malá a naivní? Asi ne. A přesně tak je to naopak. Tak to neřeš, nech tomu volný průběh, ono se to nějak poddá...

8 Jedna Holčina Jedna Holčina | Web | 7. november 2010 at 16:40 | React

Pěkná básnička :) Jinak text vážně trošku zamotaný, ale neboj, pochopitelný :D

9 Fredy Kruger Fredy Kruger | 7. november 2010 at 21:03 | React

" Děvaděšát je mi... jestli  vítě "
šišlavě se rozhovořil  Rudolf  Dítě...
Kďyž  bouchnu pěstí  do štolu,
všichni hněd  štojí  v požoru " !

" Takhle tady vyvádí dnes a denně " !
skřehotá  číšník vystrašeně...
( pivo nese )... :  " to se na to wiseru,
...ten chlap .... se zase napřahuje k úderu " !

10 Žirafka Žirafka | Email | Web | 8. november 2010 at 15:47 | React

Jo vzali. Jen se tak zeptali, co jim je a pak se nás zeptali: "A vyberete si jiné, nebo chcete vrátit peníze?". Takže nás to moc potěšilo .
Jinak je to někde tady:
http://www.mapy.cz/#mm=ZTtTcP@sa=s@st=s@ssq=praha%20ulice%20%C3%BAjezd@sss=1@ssp=133003360_135923048_133028064_135943440@x=133035520@y=135936192@z=16
budova pod číslem 39 (od středu vlevo nahoře u světelné křižovatky mezi Hellichovou a Újezdem

11 Žirafka Žirafka | Email | Web | 8. november 2010 at 15:48 | React

Celá web. adresa:
Jo vzali. Jen se tak zeptali, co jim je a pak se nás zeptali: "A vyberete si jiné, nebo chcete vrátit peníze?". Takže nás to moc potěšilo .
Jinak je to někde tady:
http://www.mapy.cz/#mm=ZTtTcP@sa=s@st=
s@ssq=praha%20ulice%20%C3%BAjezd@sss=1@
ssp=133003360_135923048_133028064_1359
43440@x=133035520@y=135936192@z=16

(mezi řádky je enter (tak si to naskládej do web stránky na vícekrát ;-))

budova pod číslem 39 (od středu vlevo nahoře u světelné křižovatky mezi Hellichovou a Újezdem

12 Dancek Dancek | Email | Web | 8. november 2010 at 21:26 | React

Další skvělý článek. Bohužel, takový lidé to mají těžký, na jednu stranu, závislost je hnusná věc, které se bez odborné pomoci nezbavíme, na druhou stranu, bylo to jeho volné rozhodnutí. Jinak pěkná básnička a přeji hezký zbytek dne :-)

13 Paní Yasuo Paní Yasuo | Web | 8. november 2010 at 21:45 | React

Mě se tvůj zvyk líbí. A také mám ráda dlouhé komentáře :)

14 Lucy Lucy | 11. november 2010 at 8:58 | React

Víš, co bych dala za to, abych byla zase malá holčička? měla bych šanci začít vlastně znova, měla bych tu jistotu, že mě naši budou mít rádi, protože omluví mé chyby, měla bych znova ráda svou sestru a zbavila bych se puberty, která už leze krkem i mě samotné. A ono to sakra nejde. Takže mi nezbývá, než se smířit s tím že za tři roky budu pro společnost "dospělá", no matter co si já sama myslím a jaký mám na sebe názor...

15 Lucy Lucy | 11. november 2010 at 9:00 | React

Sakra, blbě jsem domáčkla Shift a čárku...

16 Kate Kate | Web | 11. november 2010 at 20:18 | React

být dítě je super taky vzpomínám na ty časy kdy jme si s nej kámoškou hráli s Bárbínama lezli po stromech a blbli :) ale nechtěla bych být navždy teenagenem to je podle mě nejtěžší jde ti o tolik věcí. Nemyslím takový ty hloupý "problémy" co na sebe, kam jít zapařit a kterýho kluka si vybrat. Spíš to že se bojíte že vás nikdo nebude mít rád bojíte se pomluv chcete být oblíbení a přitom svý.Každej to bere jinak ale proč by dospělí měli mít víc strarostí nebo těžší život. Starosti o děti- no dobře ale to jsou příjemný starosti. Vlastně v životě to není nikdy lehký ale být dítětem bzch brala to je pravda- ale tak dítětem do 10 let, ty většinou nemají skutečný problémy a starosti. Ale říkám většinou né vždycky. Prostě to je jen můj názor :)

17 Šílená bruneta P Šílená bruneta P | Web | 21. february 2011 at 20:44 | React

No, jak jen to říct? Vystihlas to, co se mi honí v hlavě :) Jen jsi to dokázala zformulovat do slov :) A už jen pro to máš můj obdiv :) Nebudu tě urážet tím, že jsme si podobné :D Máš pravdu, 18 je jen číslo...
Krásná báseň, krásný článek :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement