January 2011

Drabble pro Sue** - Noc

29. january 2011 at 19:11 | The |  Dle vašich nápadů
The se hlásí a detektor dobré nálady právě puknul. :)
Nu ano, jsem tu já, ta optimistická. Ta flegmatická s troškou sangvinika.
Proč mám dobrou náladu? Protože mám narozeniny. A protože jsem dostala knížky, které jsem chtěla a protože si na to vzpomněli někteří mí přátelé. A protože už jsem se téměř uzdravila.
Jediné, co mi trochu kazí náladu jsou ty věčné aféry krásná.cz, Tiskař a tak dále. Nemám chuť o tom psát článek. Stačí, že souhlasím s tím od Venom. A pak bych samozřejmě ještě něco dodala a tak. Ale nemám na to sílu. Každopádně, mám narozeniny, náladu si kazit nebudu :)
A tak jsem chtěla něco napsat. Třeba povídku. Ale povídku jsem nakonec nenapsala, protože všechny moje nápady byly strašně depresivní (nejsem dělaná na psaní povídek se šťastným koncem. Občas to jde, ale většinou ne.). A pak jsem si vzpomněla, že mám vlastně od někoho zadaná slova na drabble. A ten někdo se jmenuje Sue**.
 Zadaná slova byla: sklo, oči, hudba, noc, bonbony.
Ale...chyba se přece jen vyskytla. Mělo to být drabble, bohužel se mi to nepovedlo. Potřebovala jsem víc prostoru. A tak to není drabble, nýbrž double drabble.
Takže.
Užijte si to, milí čtenáři a, jak řekla Garou, posouzení tohoto dílka nechám na vás. A dodávat nic nebudu. :)
The

Holka z porcelánu

27. january 2011 at 15:00 | The |  Watashi
Povídání duševně choré znovu na scéně.
Vlastně, teď už ne jenom duševně. Fyzická stránka věci je na tom naprosto stejně!
Ale to jen tak okrajově. Přece si nebudu stěžovat. (Ti, co mě znají určitě postřehli tu ironii.)
Tak fajn. Z toho už určitě vyplynulo, že jsem nemocná. Mám se úplně skvěle. Až na ty horečky, třeštící hlavu, škrábání v krku a kašel, jinak pohoda...proč?
Dobře, to už asi trochu přeháním. Nevšímejte si mě.
Fakt. Jsem mimo.

Láska plete hlavu

23. january 2011 at 19:45 | The |  Knihovnička povídek
Tak, moji milí, drazí čtenáři, přicházím s další povídkou.
Řeknu vám, je strašně kostrbatá. Je tam spoustu nejasností, které jsem v povídce vůbec neuměla vyjasnit, proto se k tomu dokecám u poznámek pod čarou, které u takhle krátké jednorázovky dělám poprvé v životě.
Anebo ne, změna názoru. Něco nejasného? Ptejte se.
Každopádně, na tuhle moc pyšná nejsem, protože mi to šlo špatně spojovat a navíc jsem ji musela neuvěřitelně zkrátit, takže je to celé takové..hopem.
I přesto všechno ji někomu věnuju. I kdyby se nelíbila, snad potěší samotné věnování.
To první je slečně , protože ji mám ráda a umí mi skvěle zvednout náladu. A protože už se s ní chci sejít, když už nám to dvakrát nevyšlo.
Druhé věnování je Garou, která je takový můj "zvedač nálady v prášku", jak to sama jednou vyjádřila. A taky proto, že její povídky jsou naprosto nepřekonatelné.
A do třetice všeho dobrého má mé věnování Yu Suzukei a Monica Otmili, protože..je mám prostě ráda. A pak i všem, kterým se povídka zalíbí, ale vzhledem k tomu, ež to bude zanedbatelné číslo...Uá, víte, co bych chtěla?
Talent.
Ale stejně...i špatné dílo si můžete užít.
The

Obluda se vrátila!

21. january 2011 at 14:35 | The |  Watashi
Varování: tento článek je na začátku a hlavně uprostřed neuvěřitelně depresivní. Berte prosím na vědomí, že autorka bude brzy zveřejnění litovat a přebije to nějakou povídkou nebo čímkoliv z její tvorby.
Minulý článek byl zcestný. A krátký. Protože jsem vůbec nic nestíhala.
Každopádně všem děkuji a spoustě lidem dávám za pravdu: lyžák byl báječný. Nechtělo se mi tam z toho prostého důvodu, že jsem konzerva a měla jsem špatnou náladu.
Teď jsem se vrátila a chci tam zpátky.

Povídky - jen si vyber, čtenáři.

15. january 2011 at 8:12 | The

Co dodat, jsou to povídky, kde je užito mých originálních postav a na tomto blogu jich rozhodně není málo. Ale řeknu to upřímně, za ty starší se stydím. U těch novějších mám aspoň potuchu o tom, jak jsem je psala, ale otevírat povídky se starším datem - toho se bojím. Jen na vlastní nebezpečí, dobře?
Najdete tu povídky formou úvahy, songfiction, preslash, het povídky i ty naprosto normální.

SKLAD STARŠÍCH VÝTVORŮ

CHRONOLOGICKY SEŘAZENÉ - NOVĚJŠÍ:
  • Rakovina~1420 slov | jednorázovka | darkfic, AU | 2010-06-20
    Už jen nadechnout se mi dá práci, která mě vyčerpává. Po celém těle mě bodají věčně ostré jehly bolesti, před kterou nemůžu utéct. Nemůžu jíst, nemůžu pít. Pohyb mě strojí drahocenné síly vyhrazené na dýchání, pohyb mě stojí neskutečnou bolest, která mě vyčerpá ještě víc.
    Věčnou otázkou budiž "Co je po smrti?"
    .
  • Jsi má hračka ~572 slov | jednorázovka | darkfic, násilí | 2010-06-28
    Sedím tady, v tom šeru sklepa, třesu se zimou a strachem.
    Zimou, protože mám na sobě jenom tenkou , neforemnou košili a přes to jemnou, lehkou přikrývku. Mezi ledovými, hluchými kameny, které mě tísní si připadám opuštěná. A ještě opuštěnější si připadám, když mi přijdeš dělat společnost.
    Život není vždycky jenom pohádka. Občas se nepěkne zvrhne v noční můru...
    .
  • V okovech ~724 slov | jednorázovka | psychologické | 2010-07-27
    Bylinkářky, léčitelky i obyčejné ženy byly páleny, páleny na hranici a trpěly bolestí, kterou si nezasloužily. Ne, to si nezaslouží ani člověk, který kradl.
    Tak proč, proč bych si to měla zasloužit já?
    Čarodějnice nemusí být vždycky jenom ta špatná.
    .
  • Život kopretiny ~578 slov | jednorázovka | úvaha, popis | 2010-11-04
    Váš mozek vám ten příběh vypráví. Jako malému dítěti pohádku, ale vám to nevadí, už je to dlouho, kdy jste byl dítětem. A vyprávění pohádek dávno zmizelo.
    A myšlenka vyprávěla.
    Kraťoulinké zamyšlení nad životem jiných, než lidí.
    .
  • Bez šance ~951 slov | jednorázovka | slash, psychologické | 2010-12-30
    Láska.
    To ona mi způsobila tolik těžkostí, to ona mě nutila, abych o tebe bojoval. Bolelo mě, když jsi mě přehlížel, bolelo mě, když sis nevšímal, kolik jsem pro tebe obětoval.
    A přesto jsem válčil dál, s planou nadějí, že se na mě třeba někdy podíváš.
    První pokus o slash/preslash/proboha vlastně ani nevím o růžovosti života.
    .
  • O luně ~361 slov | jednorázovka | úvaha, popis | 2011-01-06
    Měla ráda noc.
    Čas, kdy bylo všechno jemné a bezbranné, kdy luna svým utěšujícím světlem zakryla všechnu zlobu. Kdy zmizela většina nesnesitelného horka a svět se třpytil a byl krásný. Tak krásný jako v denním světle nemohl nikdy být.
    Mikropovídka, napsaná v záchvatu v noci. Vábení měsíce.
    .
  • Držet Slunce v dlani ~667 slov | jednorázovka | kid!fic | 2011-01-10
    ,,Sundej mi sluníčko z oblohy." požádala mě.
    ,,A co bys s ním dělala?"
    ,,No.." zamyslela se a nasadila masku usilovného přemýšlení.
    Dětská logika je občas tak zásadně jednoduchá, že bychom na řešení nepřišli.
    .
  • Láska plete hlavu ~1 147 slov | jednorázovka | romantika, AU, smrt | 2011-01-23
    Natáhla se přes stůl pro fialovou kuličku, kterou měla obzvlášť ráda.
    Zalovila rukou ve sklenici, vytáhla fialovou na světlo a zálibně si ji prohlížela. Stálo ji úsilí získat zrovna tuhle - a proto jí byla přirozeně mnohem dražší než většina ostatních.
    ,,Už zase tahle?" ozval se z druhé strany místnosti mužský hlas.
    Pošetilí lidé nemusí být na celé zeměkouli jediní. Proč by nemohlo existovat i něco jiného?
    .
  • Zrcadlo ~1 533 slov | jednorázovka | slash, psychologické | 2011-02-03
    Nikdo nemůže plně pochopit toho druhého. Pořádně ho poznat.
    Prostě to není možné. Přísloví, které nám oznamuje, že všechno jde, když se chce, je nesmyslné. Všechno nejde. A tohle nepůjde ani kdyby si to přáli všichni obyvatelé Země.
    Možná proto všichni pořád tak toužíme po lidské společnosti. I ten největší introvert na světě ve skrytu duše doufá, že někdo přijde a z věčné samoty ho vysvobodí.
    Zrcadlo bylo vždycky tak trochu tajemství. Vážně na druhé straně není nic?
    .
  • Maybe tomorrow is a better day ~1 904 slov | jednorázovka | song!fic, darkfic | 2011-02-15
    Sněhové vločky padají z ocelově šedého nebe. Tiše, plavně se snášejí k zemi. Tak lenivě, jako kdyby měly nekončené množství času.
    Některé z nich ve vzduchu zdánlivě tančí - pirueta sem, pirueta tam, vítr s nimi manipuluje a předvádí tak nádherné zimní divadlo. Jedinečné tvary, každá je jiná, originální.
    Ne každý vstane a bojuje.
    .
  • Kouzlo ticha ~1 160 slov | jednorázovka | song!fic, smrt, darkfic | 2011-03-07
    Ticho symbolizuje tu něžnou krásu. Ale to jsi ty nikdy nepochopila. A vždycky jsi ji ničila. A když se tak stalo, často jsem se v duchu ptal: Cožpak nevidíš, jak trháš na kusy to jemné okolí?
    Někdy je ticho víc než tisíc slov.
    (na motivy Lacuna Coil - Enjoy the Silence)
    .
  • Štěstí opilcovo ~1 427 slov | jednorázovka | komedie, romantika | 2011-04-25
    ,,Skleniček pááár a pár tahů z tráávy, uteče deen jak večerníí zpráávy..."
    ,,No, ale ty bohužel trvaj půl hodiny..."
    ,,...neuměj žíít a bouřeej se a neposlouchaaaj..."
    ,,Tvůj životopis, Hawkinsová?"
    Co všechno se může stát, když se zpijete tak, abyste neměli sebemenší tušení, co vykládáte.


    Pochybuju, že netušíte, co tento pojem znamená. Tetička Wiki o fanfiction tvrdí, že je to literární dílo vycházející primárně z díla již existujícího a sepsané jeho fanouškem. A tak to přesně je - já dodám jen to, že výsledný výtvor není kopií původního díla, nýbrž vlastním výtvorem fanouška. Až na to, že postavy nebo svět není jeho vlastní, ale vypůjčen od původního tvůrce :) Já, moje milé děti, píšu pouze na Harryho Pottera a na Naruta. (A už jsme s kamarádkou plánovaly, že si střihnem parodii na Stmívání... ale to jen možná.) Takže se nebojte, u každé takové povídky bude napsané, že postavy patří buď Joanne K. Rowlingové anebo Masashi Kishimotovi. Nejsem přece žádný zloděj! :)

  • Jednorázovky - Řekněme... No. The fanfikci moc nepsala, ale nějaká shitská jednorázovka by se našla.
    >číst<

  • Nesmělá - Co se stane, když se na oslavě narozenin vašeho kamaráda strašně opijete? Občas se vzbudíte v posteli s někým, s kým byste tam normálně za střízliva nevlezli...
    A komplika se zápletkuje...
    Kravinoidní kapitolovka, kterou jsem začala psát ve chvilce nudy. A také to tak prosím berte, vážně to není mé vrcholné dílo :) Schváleno mým beta-readerem. Nedokončeno, rozpracováno.
    Všechny postavy v této povídce náleží Masashi Kishimotovi.
    >číst<
    ´
  • Chyba v Matrixu (pracovním názvem Tisíc za jednu noc) - Fanfikce jednou změní svět... Že vám to zní nereálně? Tak to abychom vás vyvedli z omylu. Jednou se totiž stane něco, co by nikdo nečekal - a má to katastrofální dopady. Dobrodružství začíná!
    P.S. Vstupné nevracíme. Číst jen na vlastní nebezpečí.
    Všechny postavy v této povídce náleží Masashi Kishimotovi.
    >číst<
    '
  • Radši mlč - chystá se. Společné dílo The a Nel-ly, je to kapitolovka. Proč je Paní Norrisová němá?
    Všechny postavy v této povídce náleží J. K. Rowlingové.
    >kamink sůn<



Miku Hatsune a pár žvástů k tomu

12. january 2011 at 18:36 | The |  Skicák
Moji milí čtenáři,
tenhle článek píšu v panice a spěchu. Tedy vlastně oprava. Psala bych to ve spěchu a panikařením, kdybych do sebe nelila jeden čaj za druhým, do uší by mi nehrál uklidňující klavír Tori Amos a já nebyla zahlcená čísly, grafy a vzorečky.
Ale to je asi normální, řekla bych. Přece jen, blíží se pololetí, naše gymnázium zřejmě razí pravidlo "čím víc testů za den, tím líp" a já ze všech musím dostat dobré známky.
No, ne, že by se mi to dařilo. Nezbývá než se šrotit, šrotit a šrotit. Chemie, matematiko, zeměpise, pojďte do mé hlavy! Jen na návštěvu na písemku. Doučím se vás později...
Škoda jen, že s těmi studenými předměty ani nehnulo a já se musím učit staromódním způsobem.
No nic. Zkusit se má všechno.

Držet Slunce v dlani

10. january 2011 at 15:00 | The |  Knihovnička povídek
Tak, další povídka na světě!
To jsem se nějak rozjela, že? :)
To je tím, že blog a spánek už je snad to jediné, na čem mi záleží.
A můj život je poslední dobou vůbec celý zmatený, tak si to vybíjím na vás. Tím, že píšu příšerné povídky. Takže...prostě ze mě spisovatelka nebude.
Achjo. Další velký sen škrtnout za jeho nezrealizovatelnost.
K povídce: Spatláno kolem jedné ráno, takže od toho nic velkého nečekejte.
Za překlepy se omlouvám a doufám, že by se to snad někomu mohlo líbit.
Doufat se má.
Vaše
Tereza/Theresa/Teresa podle nějakého divného programu, kterému beztak nevěřím
 když to vezmeme japonskými znaky.
Ale vrátíme se ke starému dobrému podpisu.
The

+ edit: Po přečtení komentáře, odkazujícího na povídku Lady Letty vám přísahám, že jsem tu její povídku nečetla (tedy četla potom, co mě na ni ten komentář odkázal). Ta podobnost je zjevná - a jestli mi nevěříte, bude mě to mrzet, ale na mou duši, nekopíruju cizí nápady.
Tahle povídka je čistě z mé hlavy, ale uznávám, že ta podobnost je divná.
Achjo. A teď ze mě bude kopírka.
Na to nejdůležitější, co na tomto světě mám vám přísahám, že má jediná insiprace byl pohled na mnou vyfocenou fotku z léta 2009.

Mikropovídka o luně

6. january 2011 at 14:30 | The |  Knihovnička povídek
Moji milí snílci, čtenáří, létající veverky, whatever,
jsem unavená. Fakt unavená. Mám moc starostí, moc povinností, až moc lidí mě v poslední době zraňuje. Nemám za potřebí vědět, že se někdo stydí za to, že je můj příbuzný.
Nechci vědět, že o mě někdo říká, že jsem zase něco neudělala a že on nikdy chybu neudělal, zatímco já jich dělám bžilióny. Nechci slyšet, co si o mě má kamarádka myslí. Nechci to vědět, ale pozdě.
Vím to a nutí mě to cítit se ještě hůř.
Vysvědčení v hajzlu. Moje kontakty se společností v hajzlu. A volný čas zmizel.
Všichni mi píšou jen proto, že něco chtějí. Tedy téměř všichni. Jsou tu takoví, jako je třeba Garou, která po mě nic nechce a navíc jí nevidím do hlavy a nevím, co si o mě myslí.
A nemůže mi to dát najevo tak, jako tihle ostatní.
Jenže těch je málo..zatraceně málo. Ale ano, já vím, jaké si to uděláš, takové to je.
A nenechte se odradit tím depresivním začátkem. Prosím.

Drabble pro Garou-tan - Kosatec

2. january 2011 at 15:40 | The |  Dle vašich nápadů
Drabble, to už tu dlouho nebylo, nemyslíte?
Zase jsem nějaké napsala, tenokrát pro Garou-tan  (a dodatečně věnuji i Garou, Fukurou a Lipanovi. Ayalin s Charisem mi nepomohli a stejně mi diktují, komu věnovat. Pff.)
Zadaná slova byla brýle, hůl, křik, kalendář a hodiny.
Snad jsem se s tím poprala tak, aby drabble obsahovalo všechna slova.
Není to dokonalé a je kostrbaté, ale co se dá dělat.
A ještě poznámku na vysvětlenou: proč chtěla Ayame darovat Tetsuovi kosatec na rozloučenou?
Chtěla, aby si na ni občas vzpomněl - a jméno Ayame (菖蒲) znamená v japonštině kosatec.
Co znamená "Tetsuo" snad vysvětlovat nemusím, na děj to nemá žádný vliv. :)
Kdyby bylo něco nejasného, ptejte se.
V drabble všechno přece jen nelze dobře vysvětlit.
The