Krok za krokem

25. february 2011 at 20:46 | The |  Skicák
"Sním či bdím?" říkáte si určitě.
Sníte, moji milí čtenáři, protože aby The přidala článek, to je nemožné.
Avšak jsou krajiny, kde se i nepředstavitelné stává možným a mé sídlo na blog.cz není výjimkou...

Tak po dlouhé době se hlásím. Skutečně jsem ještě neumřela a důvody mé neaktivity byly roztodivné. Buď se mi psát nechtělo nebo jsem měla moc práce či moc problémů v osobním životě, které jsem musela řešit a nenašla jsem čas ani chuť o tom něco napsat. Teď ovšem psát budu. A bude to spíš deníčkovitý článek než cokoliv jiného, ačkoliv je zařazen do rubriky s kresbami. Takže tu, nejdřív se vykecám na témě obrázek, pak na téma "Kurva, já jsem tak strašně pitomá" a uzavřeme to "Budou mi rodiče ještě vůbec někdy něco věřit, i kdyby to měl být jen nos mezi očima?"
Tak hurá do čtení bláznivých výlevů.
.
Really?
Omlouvám se, když jsem obrázek dokreslila, prostě mi v mozku vyskočila tahle věta. S obrázkem toho ani moc společného nemá, prostě jsem měla potřebu to sem hodit. A byla to složitá transakce, věřte mi, protože nové uzpůsobení editoru atd. mi nějak neumožňuje vkládat obrázky. Věděla bych, jak, ale když kliknu na tlačítko "vložit", nějak to nechce. Prostě kliknu a ono nic. Takže tohle mě stálo nervy a na ten obrázek už bude jen odkaz. Přesněji řečeno odkazy dva, jelikož scanner naskenoval obojí dvoje špatně, ale občas se nějak doplňují.
Prostě [skenr] to zmrvil, to je co se týče kvality obrázku a na všechny ty chyby se budu vymlouvat, protože jsem nemocná a když to píšu, je mi na omdlení. Ale co bych pro vás neudělala.
Třeba vám způsobím nějakou trvalé poškození mozku z koukání se na to, jak se pokouším kreslit.
(Omlouvám se, s tím novým nastavováním mi nějak nefachaj ty odkazy.)
Tak co, je to horší než číst Stmívání? O:)
Fajn, můj malý Epson to naskenoval fakt špatně. A hodně hodně moc, berte na to ohledy.
Pastelky, tužka HB, dodělaný v posteli.
Slíbila jsem vám vlastně výlev na téma "kurva, já jsem tak strašně pitomá", viďte?
Tak se do toho dáme.
Včera rodiče zjistili, že jsem se párkrát vykašlala na hudebku a nešla jsem tam. Přičemž jsem jim řekla, že hraju na klarinet a ve skutečnosti jsem trajdala s Monikou po parku nebo byla v knihovně zahloubaná do četby. A jak to zjistili? Můj šikovný pan učitel jim zavolal. Aplaus pro něj, právě mi hodně věcí zničil.
Nedodávám, že si za to můžu sama.
Nuže, nějak jsme si to vyříkali, byla jsem poslána v osm spát a já si nestěžovala. Zaprvý by to bylo ještě horší a zadruhý už jsem se vyspat vážně potřebovala. Ono když dny předtím do sebe nalijete tuny kafe, abyste neusnuli uprostřed práce, tak to na vás nějaké ty stopy zanechá. Takže tak.
Ráno mi bylo blbě, nemohla jsem mluvit a svět se se mnou motal. Aby toho nebylo málo, teploty lítaly kolem osmatřicítek, tak jsem to matince nějak zašeptala, přičemž mě i ten pokus o mluvení příšerně bolel. A pak...jsem šla do školy, čekali jste snad něco jiného?
Nemluvila jsem, a i přesto mi v krku pořád řezala nesnesitelná bolest. Většina profesorů mě samozřejmě jako na potvoru vyvolala, naštěstí vždycky někdo řekl, že nejsem schopna normální komunikace, jinak by mi nějaký milý učitel určitě napařil pětku. A tak jsem to nějak přežila a když zazvonilo na konec poslední hodiny, rychle jsem se sbalila a vypadla.
V tramvaji jsem musela vypadat jak tělo bez duše, protože jsem pořád civěla na jedno místo a můj pohled byl takový...jak to říct, vygumovaný? A to jsem v ruce držela knihu! To je znamení, že se se mnou něco děje, jinak bych si četla.
A jakmile jsem přišla domů, vlezla jsem si do postele a usnula. Samozřejmě mi nedošlo, že za hodinu mám sraz s matkou, protože musím na rehabilitaci a tak jsem usnula, abych nebyla trápená věčným stavem "jsem mimo a je mi blbě". A tak...matka přiletěla domů, strašně mě seřvala, já se začala krčit v nohách postele, protože takhle hlasitý zvuky mi fakt nepřilepšily, měla jsem hlavu jako střep.
Když odletěla do kuchyně, na chvilku jsem si oddychla a strčila hlavu pod peřinu.
Za chvíli se jekot vrátil. Vřískot 3 na scéně. Vážně si myslíte, že můžu za to, že nemohla najít teploměr?
Ne, opravdu jsem v tom neměla prsty.
A prý budu mít nějaký "trest". Tak uvidíme - domácí vězení, měsíc bez netu, co to bude?
Kdybych nepsala, tak se vážně omlouvám, ale nemůžu za to. Teda asi můžu, ale...nechme to plavat.
Takže rodiče už mi pravděpodobně neuvěří ani to, že mám dvě oči. A taky nos. (Dobře já, což? Vsadím se, že vy nic takového nemáte.)
A víte, proč to všechno bylo? Víte, proč jsem na všechno začala kašlat?
Protože mám bratra a ten je ve všem lepší, vždycky je mi předhazován jako vzor, pár profesorů na mě háže jeho osobnost a já jsem vždycky chtěla něco dokázat. A když už se mi něco povedlo, jemu se to podařilo taky a už dřív. Chtěla jsem být v něčem lepší. Ale nějak to nefunguje - já jsem černá a tupá ovce rodiny a on je pan Geniální s podtitulkem "ta nejbělejší ovce ještě ke všemu vypraná v Perwollu". (Typický příklad? Já v sekudně sedm dvojek a on v oktávě samý jedničky. Co se týče těch dvojek, to jsem na školu zrovna kašlala extrémně. Ale stejně.)
A já už se přestala snažit, protože mi to bylo na nic. Začalo mi být všechno volný, až na blog a na pár věcí ve škole a pak se stalo tohle. Nepotřebuju rodiče usvědčovat v tom, jak strašně nepovedený dítě jsem. Oni už to vědí dávno.
Takže tak, vím, jak strašný je to pohled na svět, ale už to tak prostě je.
Nemám motivaci se měnit. Nemám motivaci všem říct, co jsem zač. Protože kdybych tak učinila, situace by se ještě zhoršila. A vážně mě zná jen pár lidí. I když jim pořád chybí pár dílků na rozřešení skládačky.
Jsem jako mozaika složená z tisíce kousků.
Každý z nich sám o sobě neznamená nic.
Až dohromady tvoří celek.
Tak proč si lidé,
kteří znají střípek, nebo dva,
myslí, že mě dobře znají?
Ale já to zvládnu, zase se budu chovat normálně, tak, jak mě všichni znají. Krok za krokem..
Ale nejdřív se půjdu vyspat z těch devětatřicítek. Dle přání mé drahé maminky.
Tak já poběžím, aby náhodou nebyl i Vřískot 4. Mějte se krásně a přežijte všechny nesnáze.
Naprosto nezvedená puberťačka
The
'
P.S. Pokud vám z tohoto článku přijdu jako uřvaná a věčně si stěžující holka, tak je to normální. Ale já se prostě potřebovala vypsat.
P.P.S. Tenhle článek nedává smysl a skáče od jednoho k druhému. Taková jsem v nemoci a stresu a bůhvíčím ještě. A už si vůbec nepamatuju, co jsem teď psala.
P.P.P.S. Myslím, že se naštvu i přes svou flegmatičnost. Nemůžu poslouchat Rammsteiny, protože mám pocit, že se mi hlava rozpadne na miliony kousků.
Stein um stein.
 

5 people judged this article.

Comments

1 Paní Yasuo Paní Yasuo | Web | 25. february 2011 at 21:05 | React

It´s tea o´clock!

2 katsumi-kagakusha katsumi-kagakusha | Web | 25. february 2011 at 21:14 | React

Víš, co je zajímavé? Že máme podobné problémy v ten samý čas :D Můj milovaný pan profesor taky volal otci, že nemám omluvených pár hodin.. Ale mi to zrovna blbě vyšlo, protože jeden den nějak stávkovaly vlaky, takže jsem se do školy dostala pozdě, pak jsem byla týden nemocná a zapomněla jsem na to, takže jsem si to neomluvila a otec si hned myslel, že bulám. No řval na mě asi půl hodiny v kuse, než si to dal vysvětlit :D
Jinak se samozřejmě uzdrav.

3 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 25. february 2011 at 21:23 | React

Druhou polovinu bys měla dát vašim přečíst. Hlavně to s tou motivací. Třeba by jim něco došlo. Mrzí mě, že ten náš park ti způsobil problém...

Mimochodem, obrázek je moc pěkný, ty postavy v manga stylu jsem se pokoušela kreslit, ale tohle vážně není moje parketa. (Teda spíš šálek čaje, vzhledem k tomu, že jsem na blogu jednoho čaje:) )

4 katsumi-kagakusha katsumi-kagakusha | Web | 25. february 2011 at 21:30 | React

Trhlé to fakt je, což je samozřejmě plus :D Jinak, pamatuješ, jak jsem ti něco psala o Madoce? Teď jsem viděla osmou epizodu a tohle anime míří rovnou do mých top 5. Ani nevím, jestli má smysl o tom psát, byla by to jenom další óda :D (To už radši napíšu na Vampire Knight nebo Kuroshitsuji a naštvu polovinu blogové populace :D)

Jsou, no. Ono je to v naší třídě celé takové zvláštní. A neboj, ono to nikdy není tak horké, jak se zdá, časem se rodiče zchladí.

5 kriza kriza | Web | 25. february 2011 at 21:45 | React

takovej bratr je fakt v zteku, asi bych udělala to samý..jo to byla puberta. Na druhou starnu se zase můžeš pochválit, že dobře píšeš, často takhle dlouhej článek až do konce nedočtu :-)

6 Yu Suzukei Yu Suzukei | Web | 25. february 2011 at 23:08 | React

Jsem tu, jsem vyháněna a přečtu si tozítra, dobře?xD

7 Benda z Monia Benda z Monia | Email | Web | 26. february 2011 at 0:14 | React

Dobře, přiznávám se. Nepřečetl jsem to celé, ale jak tam jsou odkazy na ty dva obrázky (světlejší X tmavší), tak se mi rozhodně líbí tmavší. Ostatně - celé se mi to hodně líbí.. :D Je to takové... roztomilé.. :P

8 Kate Kate | Web | 26. february 2011 at 11:28 | React

Mm kamarádku která je na tom stejně jako ty, taky ji všichni srovnávají se starší ségrou co má samý 1. Ona pro její rodiče prostě nikdy nebude dost dobrá :/ - přitom je to tak fajn holka.
Nechtěla bych takový rodiče.
*Ten obrázek je hezký :)

9 Yu Suzukei Yu Suzukei | Web | 26. february 2011 at 21:01 | React

Tak, konečně že?xD
Hlavně z toho neměj výčitky. Protože lítostí to co? Správně, nespravíš.^^

Já se ti nedivím, víš.. Takoví bratři jsou na nic. Já vždycky snila o ochranářském krásném bratrovi.xD ♥
Ale nemám žádného a je mi to někde.:D
A u nás je to podobné. Mně srovnávají s Ilijou. Kluk matčiny kámošky. Je to debil že svět neviděl ale šprt. Takže je dokonalý a já si mám příklad.

Máš nauku? Tak choď za ní.:D Já jsem na ní chodila tak 5x za rok a matka to zjistila až když si tam pro mě přišla.:'D

Snad jste si to urovnali a už se ti nenadává.;)

btw. Více se mi líbí ta světlejší.:3 To jsi kreslila podle předlohy? ta ruka je skvělá.O_O

10 Taychi Taychi | Web | 27. february 2011 at 13:44 | React

Nebudu ti zde říkat že by sis měla najít nějakou dobrou duši a té to vysvětlit. Já bych to v té situaci neudělala. Tobě předhazují bratra a mě neustále matka říkala jak jsem po tatínkovi a že ani moje sestra Hana nebyla takovej idiot jako já. Mohla jsem si za to též sama. našla jsem si kluka a spravilo se to. Na mám už nejsem tak drzá ve škole nedělám problémy a je mohu všechno říct. Co se týče porovnávání, mne neustále všichni porovnávají. Učitelé mají tendenci říkat:,,Měli byste se víc učit, stejně jako Klára" a nebo ve výtvarce když se po nich něco chce,, Máte smůlu paní učitelko, my nejsme jako Klára která prostě vezme tužku  a má nakresleno.".
Nejsem ráda porovnávána a když mne máma  s někým porovnává nesnáším to. Porovnává mne s ostatními dětmi...,,Katka nesedí u počítače tak dlouho...Martin určitě nemá takovej bordel v pokoji jako ty...jsi horší než kluk". Jakmile se mi něco nelíbí a řeknu že ostatní toto nemusí a mají to a tamto a mohou tam to a tohle...odvětí mi že ji nezajímají ostatní ale jen Já. Poslední dobou to ale jde. Pokecáme si... Zkus prosím přežít, pro mne...:)

11 Lennroe Lennroe | Web | 27. february 2011 at 16:22 | React

Já se poslední dobou nepoznávám, jenže narozdíl od tebe nemám ke svým hysterickým záchvatům a neustálému flákání se důvod. Říkám tomu blbý období a fakt mám pocit, že kdybych taky něco chytla a mohla si zalízt a pár dní prospat, určitě bych se nezlobila.
Každopádně se co nejdřív uzdrav a na bráchu se vybodni. Možná je bílá ovečka, ale né každej má bílý ovečky rád a navíc porovnávali by tě i kdybys byla jedináček. Rodiče a učitelé to mají tak trochu jako sport.

12 Cathee Cathee | Web | 27. february 2011 at 17:13 | React

Taky jsem nakřápnutá,
tak hlavně se brzy uzdrav..;)

A jinak bych neřekla, že MY nic takového nezažívámě..:)

13 Lucy Lucy | 27. february 2011 at 21:35 | React

Tak, dámy a pánové, ve svém komentáři bych se chtěla věnovat třem bodům: 1, 2 a 3 :)
1) Soucítím s tebou. Protože já jsem notorický zatloukač a naši na to stejně vždycky přijdou. A vím, co následuje. A taky jsme viděla tvoje hlasivky v praxi.
2) Tvůj bratr má alespoň nějaké přednosti, kvůli kterým ho mají vaši radší než tebe. Ale moje sestra je vypatlaná dilina, všichni včetně rodičů to o ní vědí,ale stejně je Michalka ta upřednostňovaná...
3)Paradox je, že právě teď jsem Šimonovi docela vděčná. Napsal nám krásnej ballot :)
A neplánovaně bod č. 4: Sakra, tohle se podobá debatní řeči!!! (jestli já jsem právě nepřijela z turnaje...)

14 KLICKa KLICKa | 28. february 2011 at 15:21 | React

Snad ta nemoc není nijak vážná, brzy se uzdrav.. Mám ti poslat úkoly (tedy.. jestli máš počítač)

[13]: :DD
P.S. The.. Nic proti tobě, ale pobíhat v pyžamu s rohlíkem po chodbách v Třebové, to umí asi vážně jenom on :DD

15 sehrezada sehrezada | Web | 28. february 2011 at 18:22 | React

to stejný před pár týdnama. Ta letošní chřipka je CHŘIPKA, dva dny teplot, pak hlas pryč, pak palice v hlavě, pak motání hlavy a kašel zbytek týdne. U ostatních to stejný, nebo aspoň něco z toho. Tvý šílený rodiče omlouvá snad jenom strach o tebe. Nepodceňuj se. Když tě to nebaví, no tak jim to řekni a dělej, co tě baví (třeba to kreslení) a když nechceš ztrácet čas u učitele klarinetu a jestli těch pár přátel tví rodiče znají a věří jim trochu.. asi jen potřebují vědět, jestli s nimi nejdeš ke dnu (víš, drogy, alkohol, a tak) a jestli prolezeš školu.

16 Venom Havránka Venom Havránka | Email | Web | 28. february 2011 at 21:39 | React

Moje máti by mě snad v chození za školu ještě podporovala ale otec, ten by na mě řval jedna radost :D

Ten obrázek se mi líbí, ale zasloužil by líp naskenovat :) i když chápu, že s tou technikou to není vůbec jednoduché a to co dělá moje tiskárna, kopírka a scan v jednom.. to by byla kapitola sama o sobě :D

17 Žirafka Žirafka | Web | 1. march 2011 at 15:55 | React

Ten namalovanej obrázek je krásnej. Jinak jak jsi dala ty podpisy v designu písmem od Jane Austen, tak to vypadá moc hezky. Ikdyž teda já většině těch přísloví nerozumím, vzhled je na 1 ;-)

18 Jana Jana | 4. march 2011 at 21:05 | React

Jen taková rada - vpliž se k bratrovi do pokoje a asi tam ještě pořád má na stole ty kompletní transkripty z Aleje - tak se podívej na sekundu a tak dále .D (jen že jedničky v oktávě jsou důležitý, ale taky se nedaj úplně srovnat. Teď by mi asi na ISP se straight A's nikdo neřekl, že jsem měla v kvintě čtyřku z chemie a trojek jak naseto...)
Což je samozřejmě jen jedna mini-věc. Ale - hele motivaci si vždycky najít můžeš, nehledě na prostředí. Což asi zas není v některých obdobích jednoduché, pravda. Ale - co kdybys to ještě nějakou dobu nechala plavat? Máš ještě docela čas i před koncem základky - tak co se kdo zblázní, že jo ,D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement